Jak je to vlastně s půjčkami „od lidí pro lidi“? Nezkrachují banky a nebankovní instituce, když si lidi začali půjčovat vzájemně? Není to zase nějaká lichva a nejsou za tím opět banky a nebankovky? Vyplatí se takhle půjčit? Pro koho jsou P2P půjčky vhodné a pro koho nikoliv? Jaké jsou výhody oproti bankovním či nebankovním půjčkám? Jaké jsou nevýhody a jak je to s daněmi? A co na to Česká národní banka? Otázek je víc a my známe odpovědi.
Kde se P2P vzalo?
Z pohledu tradičního bankovnictví jde o vcelku „horkou“ novinku. Evropské autority vydaly první usměrnění, kterými se řídí národní banky zemí EU, v roce 2014 – ESMA a 2015 - EBA. Tedy 9 a 10 let po vzniku prvních P2P platforem ve Velké Británii a USA. Světová a evropské bankovní autority i národní banky jsou však v relativním klidu. Povolují to a dohlížejí na to, aby bylo všechno legální. A pro spotřebitele i investory také bezproblémové a bezpečné.
První P2P platformy vznikly ve Velké Británii a USA již v roce 2005. Za deset let fungování zprostředkovaly úvěry v miliardách liber a desítkách miliard dolarů. První americká P2P platforma je dnes obchodovaná na burze v New Yorku. První česká P2P platforma vznikla v roce 2010. P2P platformy u nás neposkytují ani celé procento celkové sumy úvěrů v České republice.
... zisk z investování do P2P půjček je v České republice řádně zdaňován?
Tenhle typ investic patří do modelu nepřímého investování. Daňová povinnost není odpovědností P2P platformy, ale investora.
Jak to funguje?
Technicky vzato nejde o to, že Jiřinka zvedne telefon a zájemci o půjčku na drátě dá kontakt na toho, kdo mu půjčí. Jde o sofistikovaný systém zprostředkování půjček mezi velkým počtem zájemců na jedné straně a investorů na straně druhé. Tento systém je inspirovaný cloudovými řešeními „lidé lidem“ typu Uber nebo Airbnb. Nedělá to však Jiřinka na telefonu, ale umělá inteligence.
Je to podobné jako při vyhledávání na netu přes vyhledávače nebo prohlížeče. To také nedělají lidé, je to práce pro roboty. Lidé v googlu a jinde to prostředí jenom průběžně dolaďují, nastavují a do jisté míry i dozorují. Rovněž lidé v P2P společnosti nastavují, řídí a dozorují celý sofistikovaný automatizovaný proces P2P platformy jako zprostředkovatele půjčky. Od zaregistrování žádosti, přes schválení a odeslání peněz investorů na účet žadatelů, až po zúčtování uhrazení poslední splátky.
Proces obecně probíhá sepsáním žádosti, registrací na portálu P2P platformy, vypsáním údajů a zodpovězením otázek. Po kladném posouzení žádosti se na zveřejněnou žádost přes aukci skládají investoři. Proces je výhodný pro obě strany: žadatelé obvykle získají výhodnější úvěr v porovnání s bankou nebo nebankovkou. Investoři zase takhle jednoduše zhodnocují své finance. S přijatelným rizikem.
Podmínky schválení žádosti jsou totožné jako v bankách a nebakovkách: limit věku, identifikace alespoň dvěma doklady totožnosti, trvalý pobyt na území České republiky, doložitelný příjem, účet v bance. P2P subjekty musí podle zákona také prověřovat žadatele o půjčku v registrech. Negativní záznamy mohou být důvodem neschválení žádosti.
Je to legální?
Kdyby model P2P legální nebyl, nebyly by půjčky pro lidi od lidí veřejně nabízeny a také poskytovány. Jde o byznys v miliardách Kč ročně. Podle ne zcela objektivních informací o P2P je prý jednoznačnou výhodou to, že se to děje mimo dohled národních bank. Není to však úplně pravda, národní banky včetně naší i tenhle segment finančního trhu pečlivě sledují.
A také ve smyslu podstaty svého fungování a pravomocí národní banky nejen sledují, bdí, dozorují a hlídají, ale také povolují a v případě porušení zákonů i pokutují. Podle veřejně dostupných informací ČNB uděluje v souvislosti s poskytováním platebních služeb malého rozsahu pokuty nejen právnickým, ale také fyzickým osobám.
Jde například o postihy za neoprávněné podnikání nebo jiné porušení příslušné legislativy v téhle oblasti. Právní rámec P2P podnikání v České republice spadá pod Zákon č. 284/2009 Sb. o platebním styku (ZPS). P2P platformy totiž poskytují platební služby.
Poskytovatelé platebních služeb
Subjekty poskytující platební služby v České republice musí podle ZPS:
- získat povolení ČNB
- mít status standardní platební instituce
- nebo poskytovatele platebních služeb malého rozsahu – s objemem provedených platebních transakcí do 80 milionů Kč ročně.
Obě varianty spadají pod dozor ČNB, s různými regulatorními nároky. Obecně platí, že menší nebo začínající P2P platformy s nižším objemem transakcí jsou povětšinou poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu. Vstupní bariéry přístupu na finanční trh, nároky i regulace jsou pro ně mírnější. Pokud ale platforma roste a má ambici rozšířit působení do dalších zemí Evropské unie, musí se transformovat na standardní platební instituci.
ČNB na P2P podnikání uděluje licence a v rámci registrace poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu upozorňuje, že jejich činnost nesmí naplnit znaky činnosti podle ZISIF. Tedy podle Zákona č. 240/2013 Sb. O investičních společnostech a investičních fondech.
Banka bank zároveň upozorňuje, že modely P2P platforem se mohou výrazně lišit. I v konkrétním nastavení činnosti, ve vztahu k poskytovatelům finančních zdrojů i zájemcům o půjčku.
Jestli chcete odlišit podvodníky a lichváře od subjektů, které jsou právně v pořádku, nechte si poradit. Každý seriózní internetový srovnávač má v nabídce i P2P půjčky. Určitě nebude nabízet P2P platformy, které nejsou ověřené, povolené ČNB nebo jsou problematické.
Výhody P2P půjček
Pokud se navrátíme k původní filozofii vzniku P2P platforem, tedy peer to peer, person to person, klíčová výhoda se skrývá v „obcházení systému“ bank a nebankovek. Z toho plyne základní pravidlo konkurenční výhody: půjčka P2P by měla vždy být výhodnější než půjčka totožné výše v bance.
Výhody pro žadatele
- volnější podmínky schválení v porovnání s bankami a nebankovkami
- zpravidla výhodnější cena
- obvykle nižší úrok
- žádné skryté poplatky
- férové a relativně otevřené jednání
Výhody pro investory
- možnost zhodnotit i menší částky – na půjčku se skládá několik investorů
Nevýhody P2P půjček
- žádost nemusí být schválena vždy a každému
- výše úroků stoupá s rizikovostí investice
- možné problematické vymáhání v případě nesplácení
- možná ztráta pro investora v případě nesplácení
- legislativní nejasnosti v případě úpadku P2P platformy.
Vybrané P2P platformy působící v České republice
Subjektů poskytujících P2P půjčky v České republice v průběžně aktualizovaném seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ČNB nalezneme desítky. Vybrali jsme ty nejznámější a nejzajímavější.
Zonky
Jednoznačným českým synonymem P2P půjček je platforma Zonky. Nebyla u nás sice první, na český finanční trh vstoupila „až“ v roce 2015, nicméně doslova za pár let působení se stala významným hráčem na finančním trhu. Za úspěšným projektem stojí od počátku silná česká finanční skupina, kromě jiného vlastnící také velkou splátkovou společnost. Silný kapitál byl ve startu platformy klíčový.
Zonky zprostředkovává půjčky jednoduše: podle vlastních kritérií hodnotí zájemce „ratingem“ a jemu odpovídajícím úrokem. Hodnocení je nastaveno podle hesla: „čím lepší důvod, tím lepší úrok“. Na veřejném internetovém tržišti je žádost poskytnuta investorům. Zonky za investice ve smyslu jejich splácení nenese odpovědnost a případné ztráty snášejí investoři.
Po schválení žádosti a nalezení investora můžete mít přes Zonky peníze na účtu do 5 dnů. Žádat můžete od 20 000 do 750 000 Kč, s úrokem od 2,99 % a splatností 6–84 měsíců. Půjčky nevyžadují zajištění, tedy ani ručitele, ani ručení majetkem. Zajímavostí je, že žadatel musí sepsat pravdivý příběh, kterým by měl zaujmout investory. Přes Zonky si můžou půjčit občané Evropské unie a Ukrajiny.
Bankerat
Historicky nejstarší česká P2P platforma vznikla v roce 2010. Veřejně se chlubí tím, že je největším portálem pro poskytování a administraci P2P půjček v Česku. Internetová aukční platforma je „místem setkání“ žadatelů a investorů. Systém má aktuálně téměř 60 tisíc registrovaných uživatelů.
Žádosti o půjčky jsou 21 dní k dispozici investorům, kteří po vyhodnocení parametrů požadované půjčky dávají žadatelům nabídky. Po přijetí konkrétní nabídky je kompletována smluvní dokumentace. Na jejím základě se investor definitivně rozhodne, zda půjčku poskytne a za jakých podmínek. Po schválení a samotné realizaci půjčky je portál místem základní administrace a komunikace v souvislosti s půjčkou.
Bankerat umí zprostředkovat půjčky od 10 do 600 tisíc Kč se splatností 6–72 měsíců, s ročním úrokem od 9 %. Tahle P2P platforma poskytuje i půjčky se zástavou nemovitosti. Při některých typech vyžaduje i výpis z registru. V případě zesplatnění půjčky koordinuje administrátor proces vymáhání.
Žlutý meloun
První česko-slovenská P2P platforma vznikla už v roce 2012 a má slovenský rodokmen. Působí už nejen na česko-slovenském, ale i na evropském finančním trhu. K expanzi jí pomohla investice člena Evropského investičního fondu. Viditelným benefitem je jednoduchost, otevřenost a modernost propojená se zkušenostmi.
Při vyplňování online formuláře se žadatel kromě jiného po navolení výše půjčky a splátky obratem dozví i to, o kolik bude mít půjčku levnější v porovnání s bankou. Po vyplnění je žádost vyhodnocována. Pokud dojde ke schválení, na potřebnou částku se poskládají investoři. Podmínky jsou standardní, včetně dokladovaného a dostatečného příjmu.
Žádost posuzuje Žlutý meloun do 2 pracovních dnů, proces financování půjčky investory trvá 1 až 2 týdny. Lze ho ale zastavit kdykoliv od momentu, kdy vybraná částka činí alespoň 10 tisíc. Žádat můžete od 10 do 250 tisíc Kč, s dobou splatnosti 3 měsíce až 5 let, ročním úrokem od 4,4 %. Investoři mohou zhodnotit své investice v rozmezí 5,50 - 18 % p. a.
Lidé lidem? Proč ne?
Moderní platformy P2P půjček už 15 let nejsou jenom módním trendem. Jsou aktivní součástí finančního trhu a oproti klasickým formám úvěrování mají i výhody. Myšlenka půjčování „lidí lidem“ mimo bankovní i nebankovní systém je pro mnohé spotřebitele přitažlivá s pozitivním ohlasem. I proto se P2P půjčkám daří i v zemích českých.
Zdroje: Česká národní banka / Masarykova univerzita / European Banking Authority /
European Securities and Markets Authority / Národná banka Slovenska
