Jaké jsou prognózy vývoje české ekonomiky v koronakrizi?

Autor: Ján Schneider

18.6.2020 (Čtení na 5 minut)

Blog

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, kde se pivo pije, tam se dobře žije. Nemůžeme si odpustit typický, hezký český úvod. Přesně totiž sedí na realitu koronakrize. Problém je v tom, že se pivo vařilo méně a jistý čas i pilo méně. Ale abychom nesklouzli k požitkářsko-konzumním hospodským metaforám, pojďme k zásadní otázce: Jak na tom je a bude česká ekonomika?

Je to špatné?

Z několika příčin je finanční krize 2020 zatím nejhorší v historii. I proto, že je globální a nevznikla tak, jako předcházející, když praskla jedna z nafouknutých ekonomických bublin kdesi za Atlantikem. Tato krize je důsledkem globálního strachu a opatření s drakonickými ekonomickými důsledky.

Tak, jak se z Číny šířil Covid 19 pomalu, ale jistě po celé planetě, v patách ho doháněly i různá opatření. Aby lidé hromadně neumírali a kromě kosmonautů na ISS a polárníků nebyly nakažení všichni. To ale stálo, stojí a bude stát biliony a likviduje globální ekonomiku. Bude hůř?

Dva pohledy - klídek a panika

Jsou země a vlády, které na začátku odmítli přijmout fakt, že jde o pandemii a nechali to nějak běžet. Důsledky jsou tragické, oběti se počítají na desetitisíce. Některé státy nezachytily nástup epidemie, nebo jim zkolaboval systém. S podobně tragickými důsledky.

A jsou země, kde se podařilo opatření přijmout relativně rychle. Sice v panice, často chaoticky, nesystémově, ale přece. Výsledkem je řádově nižší počet obětí a nakažených. Zabrzdění ekonomiky v důsledku opatření je však téměř fatální.

Nesmíme zapomenout i na země, kde vládnou šílencia nemáme objektivní informace o tom, co se tam děje. Naše země je naštěstí součástí Evropské unie a nejsme na tom tak špatně. V porovnání s některými zeměmi, i evropskými, kde také vládl chaos, ale něco nezvládli vůbec, jsme na tom relativně lépe.

Krizový stav trvá, od 25. května začala 4. fáze uvolňování mimořádných opatření. Pokud epidemiologická situace dovolí, další opatření budou postupně uvolňovány v červnu. Půjde zejména o školy a zařízení sociálních služeb. Na oficiálním vládním portálu jsou všechny potřebné informace.

Strádající ekonomika České republiky se za pár měsíců dočkala desítek vládních, ale i bankovních opatření. V den psaní článku jsme v očekávání balíčku COVID III ve výši 150 miliard korun. Pokud ztrácíte přehled, vše o ekonomických korona opatřeních naleznete na stránce Ministerstva průmyslu a obchodu.

Prognóza ČNB

Mimořádně vysoká rizika prognózy jsou popsány dvěma alternativními scénáři:

  • dlouhotrvající a pomaleji odeznívající pandemie
  • a / nebo druhá vlna pandemie.

Zjednodušeně: pokud po uvolnění opatření přijde na podzim druhá vlna, její ekonomické dopady mohou být horší než v 1. vlně. Experti se v souvislosti s možným nástupem druhé vlny drží "principu předběžné opatrnosti". Budou ale muset najít nekonvenční a nestandardní řešení.

Předpokládají totiž výrazný propad ekonomické aktivity, zhoršení situace na trhu práce a oslabení koruny. Na tyto ukazatele jsou navázány další, které mohou nastartovat ještě horší ekonomickou krizi, jakou jsme prožívali v posledních měsících.


V aktuální prognóze je i toto

  • opatření v souvislosti s nákazou výrazně zasáhly ekonomiku, co tento rok způsobí pokles HDP o 8%, příští rok o 4%
  • ekonomická aktivita po uvolnění opatření ani do konce roku 2021 nedosáhne úrovně z konce roku 2019
  • uvolněné měnové podmínky a protiinflační dopady pandemie způsobí už příští rok rychlý pokles inflace
  • v reakci na kolaps světových cen ropy se výrazně propadnou ceny domácích pohonných hmot, což zvolní vysoký růst regulovaných cen
  • úrokové sazby po razantním březnovém poklesu budou do konce roku 2021 stabilizované.

Dostaneme něco z unie?

Ano, ale s vysokým ručením. Evropská komise 27. května ohlásila dlouhodobý rozpočet do roku 2027. V něm i očekávaný plán na záchranu evropských ekonomik zdecimovaných protipandemickými opatřeními. Plán obnovy poskytne státem 750 milionů eur (20 bilionů korun).

Spolu s investičními iniciativami dlouhodobého rozpočtu by měla pomoc unie na obnovu ekonomiky členských zemí dosáhnout až 1,85 bilionů eur (32 bilionů korun). Nejvíce postižené státy by měly dostat 55 miliard eur už do konce roku 2022. Historicky v unii zatím nevídanou pomoc chce Evropská komise splácet od roku 2028 až 30 let.

Ano, na pomoc členským státům si unie plánuje půjčit. Financování důsledků ekonomické koronakrize bude splácet i generace našich dětí. O dlouhodobém rozpočtu a také plánu obnovy se bude jednat od 19. června. Podle dostupných informací by měla naše republika ručit za více peněz, jak může reálně získat. Rozdíl činí 26 miliard korun.

Jak to vidí WHO?

Světová zdravotnická organizace nenabízí prognózy, alevarování. To aktuální zmrazilo naděje na rychlé oživování globální ekonomiky. Zapomenout můžeme i na brzké obnovení mezinárodní dopravy. Podle WHO jsme celosvětově uprostřed první vlny, přesněji ve fázi vzestupu onemocnění. Zejména v jižní Asii a Jižní Americe.

A co bude s tím pivem?

To se bude pít stále. Méně či více, ale stále. Neztrácejme naději a hlavně si navzdory uvolňování opatření i píp dávejme pozor. Protože v globálním i našem korona ringu stále běží první kolo. A čeká nás zřejmě další, sice možná lépe připravených, ale i více vyčerpaných.

Zdroje:Světová zdravotnická organizace / Euractiv.cz / Vláda České republiky / Česká národní banka / Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

Líbí se vám tento článek? Sdílejte to se svými přáteli

Sdílet na Facebooku